Dílna Všech svatých se zabývá zejména liturgickým uměním a architekturou, včetně související umělecké činnosti. Zájmem Dílny Všech svatých je prakticky navazovat na umělecký a teologický odkaz římského Centra Aletti, kde se setkává duchovní odkaz Východní a Západní Církve.
Jan Pavel II. Centru Aletti svěřil poslání být komunitou, která zkoumá dynamiku a vzájemné vztahy mezi křesťanskou vírou a současnou kulturou s ohledem na tradice křesťanského Východu a Západu tak, aby ze společného života bylo možné ukazovat Živého Krista. Setkání v duchu křesťanské lásky dává prostor tvůrčímu přístupu v odpovědi na výzvy dneška. Centro Aletti napomáhá k tomu, aby pravoslavní a katolíci východního a západního obřadu prohlubovali duchovní růst ve své vlastní církvi a v lásce k jedinému Kristu.
Marko I. Rupnik SJ
Opravdu se chceme stále více přibližovat našim východním bratřím, protože jsme hluboce přesvědčeni, že nás spojuje stejná víra.
Svatý Otec Jan Pavel II. při děkovné řeči za duchovní cvičení vedená Tomášem Špidlíkem SJ, Vatikán, 11. března 1995
17. 9. 2023Sakrální umění a architektura(2023) V sobotu 9. září 2023 proběhlo v osadě Andači u Nitry svěcené nového kostela za přítomnosti biskupa Viliama Judáka. Záměr kostela vznikl již před několika desítkami let, dokončila se jen stavba základové desky, zbytek bývalý režim nedovolil. Nyní se díky štědrým přispěním řady lidí, podařilo stavbu dokončit. Díky za spolupráci panu architektu Dulíkovi, otci Haferovi za jeho pastorační starostlivost a panu Mirovi, za všechnu péči o nás! [...]
29. 8. 2023Pro děti / UdálostiV neděli jsme opustili naše tábořiště, kde se nás setkalo kolem 45, abychom prožili s velkým náčelníkem Mačofů dobrodružství s Janem Didakem a plátnem Panny Marie Guadalupské. Chtěli nás vydrancovat o všechny polnosti, o krást o zázračné plátno, ale nakonec se nic z toho nestalo…Bohu díky. Díky všem rodičům a jejich dětem za krásnou atmosféru i spolupráci a snad příští rok opět naviděnou. [...]
5. 8. 2023UdálostiSpolu s otcem Josefem Čunkem SJ jsme společně po desáté oslavili připomínku svatých Sedmipočetníků. Cesta autem nám propršela, ale na místě se mraky postupně protrhaly a dokonce jsme během liturgie užili čas bez deště. [...]
28. 7. 2023Sakrální umění a architektura / UdálostiDokončili jsme mozaiku Panny Marie pro presbytář kaple Narození Panny Marie v Andači u Nitry. Děkujeme za veškerou péči, které se nám ze strany farníků a farnosti dostalo, a za spolupráci s o. Haferou a panem architektem Dulíkem. Brzy snad také přijde svěcení kostela a dokončení kamenného vybavení ze spišského travertinu. [...]
25. 7. 2023Sakrální umění a architektura / UdálostiVe spolupráci s farností Bílovice nad Svitavou, s vedením obce, s panem architektem Pekárem a hasiči vznikla poměrně unikátní výzdoba nové hasičské zbrojnice. Téměř desetimetrová mozaika svatého Floriána je k vidění v centru obce. V kontextu Bílovic a okolí se chystá malý cyklus několika dalších mozaik. Těšíme se! Mapa realizací [...]
13. 7. 2023Sakrální umění a architektura / UdálostiRealizovali jsme první zastavení v meditační hřbitovní zahradě v obci Krásensku u Jedovnic. Anděl u prázdného hrobu zvěstuje radostnou zprávu o vzkříšeném Pánu. Mapa realizací [...]
1. 5. 2023Pro děti / UdálostiVydáme se na dobrodružnou cestu do Guadalupe, kde se setkáme s domorodými indiány. Zažijeme indiánská dobrodružství, budeme bojovat s nepřítelem, zažijeme domorodý život a setkáme se s přítelem indiánem Juanem Diegem, který… Více zde Indiánský tábor [...]
31. 3. 2023Sakrální umění a architektura / UdálostiO slavnosti Zvěstování Páně v sobotu 25. března 2023 proběhlo slavnostní požehnání kaple a zasvěcení nového oltáře. Liturgii za účasti představených koleje a dalších hostů předsedal Mons. Giuseppe Leanza, který v letech 2011–2018 zastával úřad apoštolského nuncia v České republice. V promluvě zmínil: „Tento posvátný chrám chce být privilegovaným místem pro setkání s Pánem, živým a přítomným ve svátosti eucharistie. Ježíš v Eucharistii bude skutečně Emanuelem, Bohem s námi, Božím Slovem, které si mezi námi postavilo svůj stan. Od něj můžeme všichni čerpat světlo, teplo a sílu, abychom byli před světem autentickými svědky jeho lásky.“ Pro sestry jsme připravili celkovou architektonickou studii a samotnou výzdobu. https://zpravy.proglas.cz/udalosti/boromejky-v-rimskem-nepomucenu-maji-novou-kapli-spolupracovali-na-ni-umelci-z-ceska-i-italie/ Přehled realizací The gallery was not found! [...]
20. 11. 2022Besedy / Sakrální umění a architektura / Události / VzděláváníV rámci konference na Cyrilometodějské teologické fakultě Jiří Šťasta prezentoval příspěvek, který se zabýval formou mozaiky jako ikonografické formy v kontextu našeho kulturního prostředí. Po konferenci následovala poutavá komentovaná prohlídka expozice o sakrálním umění v Muzeu umění Olomouc. [...]
20. 11. 2022Pro děti / UdálostiV nedelu 18.prosince od 14 hodin pořádáme v naší dílně, potažmo jídelně a kuchyni, adventní pečení cukroví. Vemte si sebou suroviny a přijďte společně strávit nedělní odpoledne. Charbulova 92, Brno [...]
16. 9. 2022Sakrální umění a architekturaVe spolupráci se sestrou Mladou, nemocniční kaplankou, byla dokončena stavební úprava kaple v Psychiatrické nemocnici v Brně Černovicích. K modlitbě, liturgii a také společnému zpěvu se zde pravidelně schází pacienti i lidé z farnosti. Nové osvětlení, nový oltářní schod i změna uspořádání liturgického vybavení zohledňující pravidelnou adoraci v kapli. Velké díky sestře Mladě za její službu v nemocnici. [...]
16. 8. 2022Sakrální umění a architektura / Události / ZvonyPředstavte si, že vám nečekaně zavolá kurýr, že má pro vás tři zvony a že se k vám nemůže dozvonit… Tak takhle to skoro bylo ve Znojmě. Nové zvony pro Znojmo, pro které jsme připravovali výzdobu, jsou již na místě a čekají na podzimní osazení do věže. Zvon Maria v rukách otce děkana [...]
9. 8. 2022Sakrální umění a architekturaDokončili jsme naši další zpovědnici pro farnost Křižanov. Na dveřích je znázorněn pád člověka do hříchu a z druhé strany, jak Bůh dává spásu člověku. Vstupní dveře zdobí keramické reliéfy s mozaikovým pozadím. V interiéru upoutá netradiční pojetí ,,mřížky“ v podobě serafa v branách ráje, který je vyfrézován do dubové překližky. Mapa realizací [...]
29. 7. 2022Pro děti / UdálostiJiž sedmým rokem jsme se v rámci Dílny vydali k příležitosti sv. Sedmipočetníků na slavení liturgie na horu Klimentek v Buchlovských kopcích. Tentokrát poprvé vzhledem k našemu počtu jsme slavili pod širým nebem. Společné putování zakončila návštěva Kazatelny. Vrcholové foto [...]
29. 7. 2022Besedy / Sakrální umění a architektura / Události / Vzdělávání / ZvonyV tomto týdnu nás v Brně navštívil Rudolf Perner z Pasova, pokračovatel zvonařské tradice s českými kořeny, se kterým jsme pracovali na výzdobě tří nových zvonů pro Znojmo. Po společné modlitbě jsme měli příležitost s ním hovořit o jeho řemeslných zkušenostech, o tajemství zvuku zvonů a zkušenostech z procesu odlévání. Setkání při společné večeři [...]
16. 5. 2022Sakrální umění a architektura / UdálostiVčera biskup Pavel Konzbul slavnostně posvětil oltář v Kučerově mazáním sv. křižmem a do oltáře byly uloženy ostatky svatého Kříže. Liturgickou úpravu jsme připravovali od roku 2014 a je mj. unikátní svým ikonografickým konceptem. Ikonografický motiv vychází z obrazu Eucharistie jako řeřavého uhlí, jak to popisuje prorok Izaiáš. I řekl jsem: „Běda mi, jsem ztracen. Jsem člověk nečistých rtů a mezi lidem nečistých rtů bydlím, a spatřil jsem na vlastní oči Krále, Hospodina zástupů.“ Tu ke mně přiletěl jeden ze serafů. V ruce měl žhavý uhlík, který vzal kleštěmi z oltáře, dotkl se mých úst a řekl: „Hle, toto se dotklo tvých rtů, tvá vina je odňata a tvůj hřích je usmířen.“ Vtom jsem uslyšel hlas Panovníka: „Koho pošlu a kdo nám půjde?“ I řekl jsem: „Hle, zde jsem, pošli mne!“ Iz 6,5 Ikonografický koncept výzdoby všech stran oltáře Přijímáme svaté uhlí, abychom účastí na božském ohni byli zapáleni a zbožštěni. Izaiáš toto uhlí viděl. Neboť toto uhlí není pouhé dřevo, nýbrž dřevo očištěné ohněm. Stejným způsobem není Chléb v přijímání pouhým chlebem, nýbrž je spojen s božstvím. Svatý Jan Damašský Dřevěnou konstrukci zhotovil truhlář David Šmatelka z Luboměře. Mapa realizací [...]
11. 4. 2022Sakrální umění a architektura / Události„Jádrem zpovědi nejsou hříchy, které vyznáváme, nýbrž Boží láska, již přijímáme a které máme ustavičně zapotřebí. Středem zpovědi je Ježíš, který nás očekává, vyslechne nás a odpouští. “ papež František Dokončili jsme zpovědnici v Újezdě. Kéž slouží k radostným kajícím slzám. Pohled na zpovědní mřížku… Truhlářství Mirek Sýkora Křižanov (viz noha nad zpovědnicí…)Vitráže Studio Atyp – Aleš Hlávka [...]
15. 3. 2022Sakrální umění a architektura / Události / ZvonyVe spolupráci se znojemskou farností připravujeme výzdobu tří nových znojemských zvonů. Voskový relief na hliněné formě zvonu Nejdříve jsme navrhli ikonografický koncept všech tří zvonů včetně použitých motivů a posléze jsme připravili voskové reliéfy. Teď už zbývá provést poslední zaformování zvonu a zvony odlít. Práce provádíme ve zvonařské firmě Perner v Passově. [...]
5. 2. 2022Besedy / Události / VzděláváníVe čtvrtek 3. února nás navštívil a o své zkušenosti se podělil otec Jaromír Zádrapa. Hovořil o své práci na Papežské kurii a o poslání Centro Aletti v Římě. Záznam setkání bude k dispozici zde. P. Jaromír Zádrapa při večerní besedě [...]
26. 1. 2022Besedy / Sakrální umění a architektura / Události / VzděláváníTéma liturgického umění a dvou základních přístupů v podání docenta a vedoucího katedry Liturgiky v CMTF UPOL – Pavla Kopečka. záznam hlasu a obrazu [...]
17. 12. 2021Sakrální umění a architektura / UdálostiV tento den v roce 1919 se narodil Tomáš Špidlík, později jezuita a také kardinál. Jeho ústředním motivem studia bylo Srdce. Srdce se nakonec také stalo jeho kardinálským znakem. Přinášíme citaci z výstavy a publikované knihy v nakladelství Arx – Z celého srdce. dokument o otci Špidlíkovi ...posvětit své srdce, aby se stalo neutuchajícím pramenem dobrých myšlenek a skutků...Měl jsem jednou matce donést z kostela konvici svěcené vody, ale když má kluk něco udělat, hned začne spekulovat. Můj „geniální“ nápad byl tento: Nemohl by kněz přijít k nám domů a posvětit naši studnu, abychom měli svěcenou vodu už natrvalo? Později na studiích teologie jsem se ptal profesora liturgiky, bylo-li by to možné. Odpověděl vyhýbavě, že by to asi možné bylo, ale že takového svěcení církev neužívá. Dnes už vím, že toho užívají duchovní osoby v jednom velmi konkrétním případě: snaží se posvětit své srdce, aby se stalo neutuchajícím pramenem dobrých myšlenek a skutků. Srdce tedy znamená nikoliv jenom jeden dobrý skutek, ale celý osobní postoj. Proto je – podle Písma svatého – člověk takový, jaký je v srdci. Tomáš Špidlík SJ, Duše poutníka [...]
15. 11. 2021Sakrální umění a architektura / UdálostiSrdečně Vás zveme ve spolupráci s brněnským Vysokoškolským katolickým hnutím na úvodní téma večerních besed – Liturgické umění v přednesu o. Pavla Kopečka, vedoucího katedry liturgické teologie CMTF UPOL. Začátek ve čtvrtek 2. prosince v 19 hodin v knihovně Dílny Všech svatých na Charbulově 92 v Brně. https://www.vsechsvatych.cz/besedy/ [...]
20. 9. 2021Sakrální umění a architektura / UdálostiStudánka Panny Marie, Lutršték – NěmčanyStudánka NěmčanyStudánka Panny Marie, Lutršték – Němčany V rámci obnovy studánky a kaple jsme realizovali mozaiku Panny Marie, kterou 19. září při hlavní pouti požehnal opat Kosík z Nové Říše. Mapa realizací [...]
16. 9. 2021Sakrální umění a architekturaMOZAIKA, ARCHITEKTONICKÁ STUDIE Ve spolupráci s farností Troubsko jsme se podíleli na opravě kaple sv. Jana Nepomuckého v Troubsku. Součástí architektonického návrhu byla úprava vnějšího vzhledu, říms, zvoničky, výměna oken a kompletní návrh a realizace vybavení interiéru. Na dveřích svatostánku jsme realizovali bronzový odlitek Beránka s 12 kameny, připomínající dvanáct izraelských kmenů, dvanáct bran, jak je to popsáno v Knize Zjevení. Nad vstupem do kaple je mozaika Matky Boží, něžně milující. The gallery was not found! Bronzový odlitek podle zhotoveného modelu [...]
16. 9. 2021Sakrální umění a architekturaVelké Túrovce (2021) Ve spolupráci s Centrem Aletti v Římě byl dokončen svatostánek ve filiálním kostele sv. Martina de Tours ve Velkých Túrovcích (SK). Návrh vybavení liturgického prostoru pochází z naší dílny. Na dvířkách svatostánku jsme osadili dvě malované destičky s motivem Zvěstování Panně Marii, které připravilo římské Centro Aletti. [...]
27. 8. 2021Sakrální umění a architektura / UdálostiNa odkaze níže můžete shlédnout krátkou reportáž z oprav poutního místa na Lutrštéku. https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097206490-udalosti-v-kulture/221411000120819/obsah/858513-oprava-lutrsteku [...]
22. 8. 2021Sakrální umění a architektura / UdálostiV neděli 22. srpna byla posvěcena kaple Panny Marie Bolestné na Lutrštéku za přítomnosti otce biskupa Vojtěcha a hojné účasti věřících z širokého okolí. Mapa realizací [...]
9. 6. 2021Sakrální umění a architektura / UdálostiNa Panském vrchu v Trpíně jsme navrhli Boží poklonu a osadili mozaikou Panny Marie, Matky Božího milosrdenství. Kdo budete mít cestu okolo, zajděte si k ní; je na krásném místě místě. [...]
17. 3. 2021Sakrální umění a architektura / UdálostiReportáž ČT ze života farnosti SPOLEM – Bohdalice, Kučerov a Rostěnice. https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1181680258-tyden-v-regionech-brno/321281381890306-tyden-v-regionech/obsah/824523-heslo-spolem [...]
14. 3. 2021Pro děti / UdálostiKřížová cesta, omalovánka Křížová cesta pro děti ve formě omalovánek vznikla ve spolupráci s Centrem Aletti v Římě, nakladatelstvím Lipa a Kolumbovými řytíři. Závěrem je uvedena modlitba k Matce Boží papeže Františka. Pro Svatý týden je zvlášť připraven ke stažení druhý pracovní sešit zde. Ukázka realizací Dílny Všech svatých Boží Moudrost, TodeMatka Boží něžně milujícíKristus PantokratorInteriéri kaple sv. AnnyInteriér kostela RozkvetJá jsem ŽivotMatka Boží trůnícíkaple sv. Anny [...]
2. 11. 2020Sakrální umění a architekturaDílna Všech svatých - Architektura, umění a liturgie Svatý Martin ve Znojmě Play Episode Pause Episode Mute/Unmute Episode Rewind 10 Seconds 1x Fast Forward 30 seconds 00:00 / Subscribe Share Google Podcasts PocketCasts Podcast Addict RSS Feed Share Link Embed Download file | Play in new window | Recorded on 2. 11. 2020Subscribe: Google Podcasts | PocketCasts | Podcast Addict Sice svatomartinské víno v tuto dobu Znojmem neteče, zato se svatý Martin vrátil do spodní svatomartinské kaple na hradbách Znojma. [...]
23. 9. 2020Sakrální umění a architektura / UdálostiBratrům minoritům přejeme mnoho požehnání do zbytku provinční kapituly a s radostí předáváme mozaiku Panny Marie v Brně na Orlí. Detail ruky Panny MarieIkona, okno do nebe [...]
18. 9. 2020Sakrální umění a architektura / UdálostiNákres Panny Marie ukazující na cestu Výstava o P. Špidlíkovi u Minoritů již sice končí, zato mozaika Panny Marie na fasádě kláštera z ulice Orlí snad třeba nějaké století zůstane. [...]
8. 9. 2020Sakrální umění a architektura / UdálostiNa svátek Narození Panny Marie byla v Brně na ul. Heinrichově požehnána kaple Panny Marie Bolestné ve správě sester Těšitelek brněnským biskupem Vojtěchem Cikrlem. Pro sestry jsme zpracovali projekt liturgického prostoru, výzdobu a realizaci jednotlivých řemesel také koordinovali. Fotografie z kaple Pohled od vstupu do kapleSvatostánek se serafíny po bocíchSedes na kameni v GetsemanechKristus kormidluje bárku s učedníkyAnděl zvěstující evangelium na ambonu Momentky z obřadu [...]
23. 7. 2020UdálostiZačátkem července byla zpřístupněna výstava o 35 panelech o životě a dílě jesuity a kardinála Tomáše Špidlíka. Otevřena denně pro veřejnost. [...]
23. 7. 2020UdálostiDokončili jsme přípravné práce na mozaikách pro kostel sv. Petra a Pavla v Kučerově. Tři mládenci v ohnivé peci z knihy proroka Daniela, detail miniatury [...]
21. 6. 2020TextyKostel Neposkvrněného Početí Panny Marie, husovický farní chrám, založení Kongregace sester Těšitelek Bořské Srdce Páně, to je hned několik znamení, která vedou k biskupu Huynovi a jeho výjimečnému vztahu k Nejsvětěšímu Srdci Páně. Zasvěcení kněze Huyna pro Nejsvětější Srdce Páně Biskup Paulus Huyn „Na svátek svatého Františka z Assisi, na první pátek v růžencovém měsíci, zasvětil jsem svůj život, já, nejubožejší člověk, Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu, a to až do posledního dechu k útěše jeho trpícího Srdce na Olivové hoře. Potom jsem připojil i druhé přání své duše… vidět ty, kteří by se úplně zasvětili útěše trpícího Ježíšova Srdce,“ píše Pavel Huyn. Roku 1895 se tehdy ještě jako kněz Huyn při duchovních cvičeních v mariánském poutním místě Maria Waldrast zasvěcuje Nejsvětějšímu Srdci Páně. Následně zakládá spolek pro ošetřování chudých a nemocných v domácnostech a celou péči dostává na starost, tehdy boromejka, sestra Rosa Vůjtěchová. Sestra Rosa později neváhala a napsala biskupu Huynovi dopis, kde se mu svěřila o své touze založit novou kongregaci s posláním smíru a útěchy Ježíšova Srdce. Biskup Huyn ukázal naoplátku zase svoje zápisky z exercicií, kde se zasvětil Božskému Srdci Ježíšovu jako oběť smíru a kde si poznamenal svoji touhu založit kongregaci věnovanou stejnému účelu. A tak během několika let biskup Huyn zakládá novou kongregagci sester Těšitelek Božského Srdce Páně a sestra Rosa je ustanovena představenou. Secesní kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie Pohled do secesního chrámu na Křenové, vlevo obraz Nejsvětějšího Srdce Páně Farní kostel na Křenové vznikl z potřeb zajistit dostatečné duchovní zázemí pro nově přicházející obyvatele do průmyslově rostoucího Brna, moravského Manchesteru. Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie na Křenové byl postaven také k přílěžitosti památky výročí připomínající 60 let panování císaře Františka Josefa I. v roce 1908. Základní kámen ke stavbě tohoto secesního kostela byl vysvěcen v den panovníkových 80. narozenin v roce 1910. Iniciátorem stavby chrámu byl tehdejší biskup Dr. Pavel Huyn, který k tomuto účelu založil Jednotu pro stavbu katolických kostelů v brněnské diecézi. Stavbu a vnitřní vybavení projektoval architekt Franz Holik. V kostele Neposkvrněného Početí Panny Marie v Brně na Křenové je úcta k Nejsvětějšímu Srdci projevena hned na třech významných místech. Ve dvou vitrážích v transeptu, z nichž se do dnešních dnů dochovala pouze jedna, a na ztvárnění jednoho ze dvou bočních oltářů. Návrhy vitrají byly zpracovány malířem Jaroslavem Malým pro uměleckou dílnu Emila Škardy. Při osvobozování Brna na konci Druhé světové války byla následkem tlaku explodované bomby poničena okna na východní straně kostela. Díky badatelské práci Joanni Nowak se podařilo dohledat původní výtvarné návrhy velkoformátových oknech v transeptu. Současný stav od provedení se v okně Nejsvětější Srdce Páně liší spíše v detailech, hlavní ikonografie zůstává v návrhu a realizaci samotné zachována. Protější okno, východní, bylo věnováno Nejsvětějšímu Srdci Panny Marie a připomínce panování císaře Františka Josefa I. Doufám, že se podaří v této farnosti v nadcházejících letech najít dostatek prostředků a sil k obnově této vitrajové výzdoby, která by významně doplnila interiér této vzácné secesní stavby. Návrh vitráže Nejsvětějšího Srdce Páně Návrh vitráže Nejsvětějšího Srdce Panny Marie, císař František Josef zobrazen ve spodní části Boční oltář Nejsvětějšího Srdce Páně Další motiv Nejsvětějšího Srdce je proveden na bočním oltáři kostela. Kristus Pán na zlatém pozadí se zde sklání nad matkou válečného invalidy. Stavba kostela byla realizována ještě před první světovou válkou, kdežto zhotovení interiéru už spadalo do válečného období, které sebou neslo řadu utrpení a nevyhnulo se snad žádné rodině. Kristus Pán na obraze hledí do očí matky invalidy a svoji rukou ukazuje na oslavené, probodené srdce. Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Husovicích Dalším znamením lásky biskupa Huyna k Nejsvětějšímu Srdci Páně je kostel v Brně Husovicích. Kostelní jednota pro zřízení nového kostela v Husovicích byla sice založena již v roce 1896, tj. před biskupským působením Paula Huyna, ale již během druhého roku nově úřadujícího biskupa Paula Huyna bylo započato se stavbou. Patrocinium, tj. zasvěcení Nejsvětějšímu Srdci Páně lze přikládat také jeho vlivu, jakožto světiteli kostela (svěcení kostela byl mj. přítomen také Cyril Stojan, který se podílel na získávání darů ze strany monarchie). Výstavba nebyla tolik jako farní kostel na Křenové financována z darů šlechty a proto vybavování interiéru bylo výrazně pozvolnějšího. Jak byla finanční situace obtížná je zřejmé z toho, že poslední dluhy týkající se pouze stavby byly zaplaceny až v roce 1921. Financování a pořizování vnitřního vybavení chrámu se uskutečňovalo průběžně až v meziválečném období. Pohled do presbytáře kostela Nejsvětějšího Srdce Páně v Husovicích Expozice v Rajhradě o sestrách a biskupu Huynovi Sestry Těšitelky Božského Srdce Ježíšova k příležitosti Noci kostelů 2020 nově otevřely trvalou expozici v prostorách svého rajhradského kláštera, která pojednává jak o pohnutém osudu jejich kongregace, tak také nemalá část je věnovaná právě biskupu Huynovi, jejich duchovnímu zakladateli. Na několika panelech je zde také blíže pojednáno o jeho lásce k Nejsvějšímu Srdci Páně a také touze o rozšíření této úcty. Ukázka z rajhradské expozice v klášteře Sester Těšitelek Dílna Všech svatých se na expozici podílela v celkové architektonické výtvarné koncepci a grafickým zpracováním části panelů. Jiří Šťasta Literatura: Joanna Nowak, Zapomenutá dílna B. Škarda z Brna, e-Monumentica IV, 2016, č. 2, s. 32-50; online: http://e-monumentica.org/sites/default/files/u9/2016- 2_Nowak.pdf Encyklopedie dějin města Brna, heslo Jaroslav Malý, akademický malíř; online: http://encyklopedie.brna.cz Aleš Filip a kol., Kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie na Křenové ulici v Brně. Brno, 2014. Bakalářská práce „Výstavba vybraných katolických kostelů v Brně v první polovině 20. století“ https://is.muni.cz/th/h26ag/Bakalarska_diplomova_prace.pdf [...]
19. 6. 2020TextyPřátelské setkání jezuitů Čupra a Špidlíka v Římě Zveřejněno na: http://www.nepomucenum.it/2020/06/srdce-pane-otec-cupr-kardinal-spidlik.html Možná jste se někdy trápili podobnou věcí, která tížila i mne. Dlouho mi bylo proti srsti obětovat kdekteré utrpení tu za hříšníka, tu za obrácení sousedky. A pojem „obětovat utrpení“ mi ani příliš nedával smysl. Kdo jsem já, abych mohl obětovat své utrpení a k čemu vlastně, když největší oběť položil Boží Syn, když jej Otec vydal do našich rukou? K čemu je dobré obětování svého utrpení, když slavíme při liturgii oběť daleko vyšší? My nejdříve zkoušíme dělat dobré skutky a když už to nefunguje, říkáme si, že se za to pomodlíme. Je to přesně naopak! P. Josef Čupr SJ Až jednou, seděl jsem s jezuitou Josefem Čuprem, bývalým spirituálem Nepomucena, krátce před jeho smrtí a prosil ho o modlitbu za svého kmotřence: „Nechce se mu ani za mák k prvnímu svatému přijímání, otče, modlete se prosím za něj!“ V tu chvíli jako by mu proběhl blesk v očích, později jsem pochopil, co to znamená, že někdo „promluvil z Ducha.“ „Tak já ti něco povím,“ říká mi, „ty máš utrpení. Trápíš se s tím klukem a nevíš, co máš dělat. Zkoušíš ho přemlouvat, pak mu něco koupíš a mu to chvíli zachutná a pak to zahodí pryč. A ty se trápíš, co bys ještě měl dělat. A neuděláš a nezmůžeš nic. I kdyby ses na hlavu stavěl, nic nezmůžeš! My zkoušíme nejdřív konat, dělat dobré skutky, a když už to nefunguje, říkáme si, že se za to pomodlíme. Je to přesně naopak!“ „Ale co naplat, tobě teď zbývá jen utrpení a nic víc z toho nemáš. A víš, co s tím můžeš dělat?“ Snad mi tady nezačne povídat o obětování utrpení, pomyslel jsem si. A skutečně začal, překřížil jsem ruce i nohy a zasadil se hlouběji do sedadla. „Tobě nezbývá nic jiného než to utrpení obětovat!“ „To snad ne!“ povzdychl jsem si. „To znamená, vložit ho do Kristova probodeného boku, do jeho ran. Všechno své utrpení mu svěřit.“ Jenže otec Josef, který sám procházel nesmírným utrpením, měl dar číst v lidském srdci … Jenže otec Josef, který sám procházel nesmírným utrpením, měl dar číst v lidském srdci (tzv. kardiognose), a tak s klidem dál pokračoval náš tichý dialog. Na otázky, které jsem ani nestačil vyslovit, mi souběžně odpovídal: „A ty se mě ptáš, jak se to asi dělá, že? Tak já ti to povím. Ve slavení Eucharistie, kde spojujeme své tělo, svá trápení i své hříchy s Jeho oslaveným Tělem. Přijímáním Jeho Těla a Krve vkládáme sebe do Jeho oslavených ran. A tak máme naději, že i naše rány, budou v Kristu oslavené.“ Konečně mi to někdo řekl jasně a čistě. Vložit vše do Kristova probodeného srdce. Duše Kristova, posvěť mě.Tělo Kristovo, zachraň mě.Krvi Kristova, opoj mě.Vodo z boku Kristova obmyj mě.Utrpení Kristovo, posilni mě.Dobrý Ježíši, vyslyš mě.Ve svých ranách ukryj mě.úryvek z modlitby sv. Ignáce z Loyoly Kardinálský znak otce Špidlíka Dlouholetý přítel P. Josefa Čupra SJ byl také jezuita a později kardinál Tomáš Špidlík. Ten letos oslavil deset let od svého zesnutí a výstava, kterou jsme o něm v rámci naší Dílny Všech svatých připravili, je nyní ke shlédnutí na Velehradě. Bylo by škoda nezmínit, že „srdce“ bylo Špidlíkovo srdeční téma. Ex toto corde – kardinál Špidlík „Nebylo a dodnes není totiž lehké obhájit v západním akademickém světě srdce jako zdroj teologického poznání proti námitce, že se tu zaměňuje věda se slovanským sentimentalismem. Stálo trpělivost a námahu prosadit, že srdce u východních autorů znamená celistvost člověka, který poznává Boha bytostně, celým životem, tedy srdcem, proti racionalismu, který vtěsnává živého Boha do mrtvých pojmů rozumu. Bůh Abrahámův, Izákův a Jakubův se chápání vědeckou metodou vymyká, dá se ale poznat intuicí, citem jeho živé přítomnosti ve vlastním životě,“ píše Richard Čemus SJ v zmíněné výstavě o kardinálu Špidlíkovi. Stálo trpělivost a námahu prosadit, že srdce u východních autorů znamená celistvost člověka…P. Richard Čemus SJ „Hovořím o obrazu srdce, protože Otec Špidlík jej zvolil jako motto svého kardinálského znaku: „Ex toto corde“ – Z celého srdce. Tím vepsal svůj život cele do primátu Boha a lásky. Symbol srdce představuje ve východní spiritualitě sídlo modlitby – setkání mezi člověkem a Bohem, ale také s dalšími lidmi a celým kosmem. Na erbu je srdce, umístěné na štítu, překryto křížem, na jehož ramenech se protínají slova „FOS“ a „ZOE“ – světlo a život, což jsou jména Boží. Člověk, který plně, ex toto corde, přijímá světlo a život, stává se tedy sám světlem a životem v lidství a v univerzu,“ pronesl Svatý Otec Benedikt XVI. při homilii nad rakví otce kardinála. Tento životní program a vlastně i způsob, jak prožívat utrpení, shrnují slova napsaná zlatem nad sarkofágem kardinála Špidlíka na Velehradě: „Všechno, co žijeme s láskou, přechází s Kristem do Vzkříšení.“ Jiří Šťasta 19.6.2020 [...]
15. 5. 2020UdálostiÚčastnili jsme se s prezentací na pražském veletrhu „Památky-řemesla-muzea.“ Děkujeme za pozvání ČBK, zvláště pak paní Mgr. Karlové https://www.cirkev.cz/pozvanky/2020-02-veletrh-pamatky-muzea-remesla [...]
17. 4. 2020UdálostiVe Svatém týdnu byla zpřístupněna výstava, kterou jsme pro Vás připravili, o životě a díle p. Špidlíka na Velehradě. Výstava je ke shlédnutí každý den v basilice. Aktuální otvírací hodiny basiliky zde. Výstava ve velehradské basilice přístupná! [...]
4. 3. 2020UdálostiInstalovali jsme poslední mozaiku ze tří ve formačním domě sester Neposkrvněného Početí Panny Marie na ul. Hrnčířská v Olomouci. https://www.sestrynp.cz/cs/penzion Více o mozaikách zde [...]
Umění a architektura
Kaple pro Nepomuceno (2023)
Pro sestry boromejky jsme zpracovali návrh liturgického prostoru jejich kaple a také se postarali o koordinaci jednotlivých řemesel. Mozaiky a vitráž na vstupních dveřích nám přímo prošly pod rukama.
Děkujeme vedení koleje, otci Romanovi a Vojtěchovi, a celé komunitě sester za krásnou spolupráci na díle.
Vitráž Zvěstování Panny Marie
Vitráž Zvěstování Panny Marie
Kaple v psychiatrické nemocnici (2022)
Ve spolupráci se sestrou Mladou, nemocniční kaplankou, byla dokončena stavební úprava kaple v Psychiatrické nemocnici v Brně Černovicích. K modlitbě, liturgii a také společnému zpěvu se zde pravidelně schází pacienti i lidé z farnosti. Nové osvětlení, nový oltářní schod i změna uspořádání liturgického vybavení zohledňující pravidelnou adoraci v kapli.
Velké díky sestře Mladě za její službu v nemocnici.
Zpovědnice Křižanov (2022)
Z popudu otce Václava jsme realizovali zpovědnici pod kůrem farního kostela v Křižanově. Na vstupních dveřích jsou kombinovaný obrazy připomínající pád člověka do hříchu a dílo vykoupení. Místo klasické mřížky najdete anděla, který střeží bránu do ráje – svátostí smíření totiž obnovujeme Boží ráj v srdci.
Zpovědní mřížka s motivem anděla u rajských dveří
Zvony pro Znojmo (2022)
Pro Znojemský kostel Povýšení sv. Kříže jsme připravili výzdobu tří zvonů. Zvony jsou již odlité a čekají na podzimní montáž.
Díky za spolupráci s výběrem ikonografie otci Lukáši Jamborovi, který do zvonů vložil příběh dějin spásy a jednotný motiv andělského poselství. Anděl u prázdného hrobu, anděl oznamující zvěstování Panně Marii i sen sv. Josefa s našeptávajícím andělským poslem.
Výzdoba znojemských zvonů, spolupráce se zvonařstvím Perner
Realizace zpovědnice, Újezd u Brna (2022)
Připravili jsme architektonický návrh, pomohli s realizací zakázky, navrhli vitráže a zbylé detaily. Výsledkem jsou dvě zpovědnice pod kůrem kostela v Újezdě u Brna. A když se zpovídáte, můžete se přitom těšit uměním…
Truhlářství Mirek Sýkora, Křižanov Vitráže Studio Atyp, Aleš Hlávka, Brno
Obnovená studánka a kaple na Lutrštéku, Němčany (2021)
mozaika
Poutní místo na Lutrštéku má od tohoto podzimu obnovenou také studniční kapli. Po 40 letech tu byl obnoven také přirozený pramen. Nad pramenem je osazena mozaika Matky Boží se Synem v náručí.
Studánka Panny Marie, Lutršték – Němčany
Studánka Němčany
Studánka Panny Marie, Lutršték – Němčany
Křížová cesta v Považské Bystrici (2021)
mozaika
K interiéru kostela, který jsme provedli před dvěma lety (liturgický prostor, lavice, kropenky, truhlářské prvky), přibyla konečně také křížová cesta. Je koncipována jako jeden dlouhý pás, na němž je v řadě za sebou osazeno 14 zastavení.
Fara v Považskej patří k jedněm z těch, kde jsou dveře pro příchozí vždy otevřené – krásné místo a svědectví živé farní komunity.
Křížová cesta, Rozkvet Považská Bystrica
Kaple Panny Marie Bolestné, Lutršték (2021)
mozaika, architektonická studie
Realizovali jsme návrh úpravy liturgického prostoru poutní kaple na Lutrštéku u Němčan (okres Slavkov u B.). Součástí naší práce byl návrh mobiliáře, truhlářských a kamenických prvků a spolupráce na barevném řešení původního oltáře.
Reportáž o realizaci kaple si můžete prohlédnout v archivu ČT níže.
Svatostánek kostel sv. Martina, Velké Túrovce (2021)
mozaika, architektonická studie
Ve spolupráci s Centrem Aletti v Římě byl dokončen svatostánek ve filiálním kostele sv. Martina de Tours ve Velkých Túrovcích (SK). Návrh vybavení liturgického prostoru pochází z naší dílny. Na dvířkách svatostánku jsme osadili dvě malované destičky s motivem Zvěstování Panně Marii, které připravilo římské Centro Aletti.
Kaple sv. Jana Nepomuckého, Popůvky u Brna (2021)
mozaika, architektonická studie
Ve spolupráci s farností Troubsko jsme se podíleli na opravě kaple sv. Jana Nepomuckého v Troubsku. Součástí architektonického návrhu byla úprava vnějšího vzhledu, říms, zvoničky, výměna oken a kompletní návrh a realizace vybavení interiéru.
Na dveřích svatostánku jsme realizovali bronzový odlitek Beránka s 12 kameny, připomínající dvanáct izraelských kmenů, dvanáct bran, jak je to popsáno v Knize Zjevení.
Nad vstupem do kaple je mozaika Matky Boží, něžně milující.
Pro farnost Olešnici jsme zpracovali návrh drobné sakrální stavby uprostřed polí. Osazení Matky Boží, Matky Božího Milosrdenství, proběhlo i přes silný studený vítr za vydatné pomoci a přátelské atmosféry zdejších farníků a kněží.
Kostel v Tupé (SK) (2019)
mozaika, architektonická studie
Studie pro kostel v Tupé vznikla z podnětu místní samosprávy. Prostor byl navržen tak, aby přes sloupořadí se vstoupilo do vstupního prostoru, ze kterého byla přístupná sákristie, chór a zázemí kostela. Hlavní loď byla zakončena obloukovým presbytářem.
Úprava hrobového místa, Třebíč (2020)
mozaika, architektonická studie
Na Novém hřbitově v Třebíči na rodinném hrobě jsme osadili mozaiku Panny Marie.
Svatý Martin, Znojmo (2020)
mozaika
Ve Znojmě na hradbách jsme osadili v původní suterénní kapli sv. Martina jeho ikonu na původním gotickém oltáři. Dodatečně zde byly v horní části oltáře osazeny také ostatky svatých.
Matka Boží na Orlí v Brně (2020)
mozaika
Ve spolupráci s bratry Minority v Brně jsme realizovali výzdobu niky na ul. Orlí s motivem Matky Boží. Odpolední slunce se zde krásně odráží ze zlaceného pozadí.
Ikona, okno do nebe
Detail ruky Panny Marie
mozaika, architektonická studie
Kaple sester Těšitelek v Brně (2020)
Na svátek Narození Panny Marie byla v Brně na ul. Heinrichově požehnána kaple Panny Marie Bolestné ve správě sester Těšitelek brněnským biskupem Vojtěchem Cikrlem.
Pro sestry jsme zpracovali projekt liturgického prostoru, výzdobu a realizaci jednotlivých řemesel také koordinovali.
Pohled od vstupu do kaple
Svatostánek se serafíny po bocích
Kristus kormidluje bárku s učedníky
Putovní ikona svaté Rodiny (2020)
Icon of Holy Family, icona santa Famiglia, ikona svaté Rodiny
Miniatura na dřevěné desce s rámem, celková velikost 45 / 65 cm
Expozice o osudu kongregace sester Těšitelek a biskupu Huynovi v rajhradském klášteře (2020)
architektonická studie
V rámci nové expozice byl Dílnou proveden výtvarně architektonický návrh expozice a část grafických prací.
O biskupu Huynovi a jeho úctě k Nejsvětějšímu Srdci Páně v článku zde.
Interiér kaple sv. Ducha BiGy, Ždár nad Sázavou (2020)
sochařské prvky, architektonická studie
Kapli požehnal apoštolský nuncius Mons. Balvo foto: Člověk a víra
Na první pohled nezvyklé je umístění oltáře a ambonu na jedné středové ose. Obvyklé to však bylo v ranně křesťanských tradicích rodící se Církve na východě, v oblasti dnešní Syrie.
Nejdříve se Boží lid shromáždil kolem katedry Mojžíšovi, aby vyslechl čtení ze Svatých Písem, a posléze se společně přesunul k oltáři ke slavení Eucharistie. I my dnes liturgii rozdělujeme na dvě hlavní části – bohoslužbu Slova a bohoslužbu Oběti. Při bohoslužbě Slova nasloucháme, jak k nám Bůh promlouvá skrze svaté Písmo. Při bohoslužbě oběti pak zažíváme, jak se Slovo stává Tělem.
Eucharistická holubice nad oltářem, bronz foto: Člověk a víra
Tato kaple bude za chvíli zasvěcena svatému Duchu. Zvláště z tohoto důvodu se nám zdálo vhodné navázat na tradici Církve, kdy jako svatostánek pro uchování Eucharistie sloužila kovová holubice zavěšená řetězy nad oltářem. Zmínky o první takovéto holubici pocházejí již ze 4. století a běžně se v kostelích užívali v různém materiálovém provedení až do Tridentského koncilu v 16. století.
Ve Starém Zákoně Noe vyčkává holubici s ratolestí, znamení nového počátku života na zemi. V Novém zákoně je obraz holubice již těsně spjat s působením Ducha svatého, v aramejštině původně ženského rodu. Všichni evangelisté se shodují, že při ponoření Páně v Jordánu, sestoupil na Pána Jěžíše, Božího Syna, Duch svatý v podobě holubice. I zde se tak holubice stala znamením nového počátku.
Eucharisticka holubice, ukázka odemykání a ukládání Eucharistie zdroj Tv Noe
My dnes při liturgii také budeme prosit o Ducha svatého, při tzv. epiklesi, aby Duch svatý sestoupil na dary, které přinášíme na oltář, a posvětil je, aby se staly Tělem a Krví našeho Pána.
Tím se dostávám k poslední části výkladu, k samotnému oltáři. Oltář je zde čtvercového půdorysu, a poměrně masivní. Je totiž obrazem Krista, základního kamene každého chrámu i života každého pokřtěného. Zároveň čtvercový půdorys oltáře odkazuje na to, že spása Ježíše Krista se rozlévá do všech čtyřech světových stran. „Jděte do celého světa a hlásejte evangelium.“
Po stranách se nacházejí čtyři reliéfní obrazy. Na boční straně jsou znázorněny dvě ryby a na protilehlé boční straně koš s pěti chleby. V čele se nachází oslavený obětovaný Beránek, na straně u apsidy obraz prázdného trůnu, připraveného pro Spasitelův druhý příchod.
foto: Člověk a víra
Boční strany oltáře s chleby a rybami odkazují na zázračné nasycení tisíců z evangelia sv. Jana. „Je tu jeden chlapec, který má pět ječných chlebů a dvě rybky. Ale co je to pro tolik lidí?“ ptá se apoštol Ondřej. K oltáři přistupujeme s našim málem a nouzí, ale Kristus, podobně jako tehdy hladovějícím u Tiberiadského jezera, nám dává míru plnou. Proto denně při slavení Eucharistie můžeme znovu zažívat toto tajemství zázračného nasycení.
Přední a zadní strana oltáře, obětovaný Beránek a prázdný trůn, odkazují na neustále napětí, očekávání, ve kterém žijeme. Slavením eucharistie se totiž již dostáváme na nádvoří nebeského Jeruzaléma, kde můžeme patřit na trůn oslaveného Beránka, jak to popisuje sv. Jan Teolog v knize Zjevení. Ale na druhou stranu očekáváme druhý příchod Páně, aby již konečně v plnosti zasedl na svůj trůn tak, „že se sjednotí v Kristu vše, co je na nebi i na zemi.“
Chtěl bych závěrem poděkovat za celou Dílnu všech svatých v Rajhradě za důvěru nám vloženou při hledání řešení návrhu této kaple, třeba se jednou podaří mozaikou dokončit také oltářní stěna.
Reliéfy určené pro oltář, hetimasis, dvě ryby a pět chlebů ze zázračného nasycení, obětovaný Beránek z knihy Zjevení
Matka Boží „něžně milující“ (2019)
mozaika
Pro sestry Neposkvrněného Početí Panny Marie jsme realizovali soubor mozaiek v jejich domě na ul. Hrnčířské. Dům je otevřen také celoročně pro hosty a sestry zde nabízí ubytování.
Obraz Matky Boží se Synem na přenosné desceBoží Moudrost, TodeKristus Pantokrator
Výstava o kardinálu Špidlíkovi v Římě (2019)
Zaplněný hlavní sál Papežského východního institutu při otevření výstavy
V den 100 let výročí narození kardinála Tomáše Špidlíka byla zahájena v římském Papežském orientálním institutu za hojné účasti široké i odborné veřejnosti výstava o boskovickém rodákovi, která vznikala v naší dílně. Součástí byla také konference za účasti P. Richarda Čemuse SJ, Micheliny Tenace, P. Marko I. Rupnika SJ a předního pravoslavného teologa Ch. Yannarase. Výstava byla realizována pod záštitou velvyslance V. Kolaji z Českého velvyslanectví při Svatém stolci.
Představení výstavy autorem
Výstava o kardinálu Špidlíkovi SJ v Senátu a Boskovicích (2019)
V rámci oslav 100. výročí narození jsme připavili ve spolupráci s Muzeem regionu Boskovicka za vydatné spolupráce s P. Richardem Čemusem SJ a Petronillou Čemus výstavu přibližující život a dílo P. Špidlíka.
Kostel Panny Marie Lasalettské, Považská Bystrica (2019)
mozaika, architektonická studie interiéru
Když se zjevila Matka Boží v roce 1846 dvěma prostým dětem, byla oblečená jako „krásná paní“ s křížem na prsou. Zvláštností tohoto kříže bylo to, že z něj zářilo silné světlo a že na koncích ramene kříže se nacházely kleště a kladivo, nástroje umučení. I zde je proto ústředním motivem mozaiky kříž. U paty kříže stojí z Vašeho pohledu po levé straně Matka Boží a na druhé straně apoštol Jan. Po bocích se nacházejí dva andělé nesoucí nástroje umučení. V horní části mozaiky je obraz Nebeského Jeruzaléma, v jehož středu sedí Beránek na trůnu.
Kristus na kříži je zde znázorněn s otevřenýma očima a pohledem upřeným na Vás. Zvláště v ranně křesťanské ikonografii se autoři vyhýbali zobrazení Krista mrtvého a bez života. Býval zpodobněn vždy jako vítěz nad smrtí, jako Velekněz přinášející sebe v oběť, jak je tomu např. v Rabulově kodexu. Kříž má podobu stromu. Takovýto kříž se znázorňoval zvláště v době středověku na připomínku události, kterou nalezneme na prvních stranách Starého zákona. Když Adam pojedl ze stromu poznání, chtíc rozpoznat dobré od zlého, upadl do hříchu a následkem toho také přišel o přítomnost v ráji. Nový Adam, Pán Ježíš Kristus, proměňuje kříž, místo nejpotupnější smrti, v nový strom Života a poznání.
„Amen, amen, pravím vám, nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den.“ (Jan6, 53-54)
Lidská touha rozpoznávat dobré od zlého je důsledkem dědičného hříchu a v tomto světě nedojde svého naplnění. Jedinou cestou do ztraceného ráje je Kristus: „Já jsem ta cesta, pravda i život.“ (Jan 14,6)
Matka Boží ukazuje svými dlaněmi na Krista, k jeho probodenému boku, ze kterého se neustále skrze Eucharistii rodí Církev. Podobně to popisuje sv. Jan Zlatoústý:
,,Ze svého boku Kristus vytvořil Církev, jako vytvořil z Adamova boku Evu. Proto Adam, když hovoří o prvním člověku, říká: „Kost z mých kostí a tělo z mého těla.“ Tím nám naznačuje bok Páně. Vždyť jako Bůh z boku Adama vytvořil ženu, tak nám dal krev a vodu ze svého boku a vytvořil Církev. Viděli jste, jakým způsobem se Kristus zasnoubí se svojí nevěstou? Viděli jste, jakým pokrmem nás všechny živí. Jako krmí žena toho, koho porodila, svým mlékem, tak i Kristus neustále živí svojí Krví ty, jimž dal život.“ Konec citace Na obraze zde tak máme Nového Adama a Novou Evu, Krista a jeho Matku.
Postavy Matky Boží a sv. Jana nám dále připomínají tzv. adopci u kříže. „Hle, Matko, tvůj syn. Hle synu, tvá Matka.“ Jan se stává adoptivním synem Matky Boží a ona je mu novou matkou. Podobně i my se pod křížem stáváme adoptivními syny Matky Boží, která nás bude vždy odkazovat k jedinému zdroji spásy, a to ke Kristu.
Matka Boží se tradičně na ikonách Ukřižování zobrazuje pod pravou paží Krista. „Po své pravici máš královnu, ozdobenou ofírským zlatem,“ zní v Davidově žalmu 44. Co se míní obrazem ofírského zlata? Plnost Ducha svatého, která v Matce Boží přebývala. Matka Boží byla a je opravdovou Schránou úmluvy. Když Izraelité nesli při svém putování Schránu úmluvy, byli si jisti Boží přítomností uprostřed svého lidu. Proto také obraz mozaiky Panny Marie je částečně překrýván svatostánkem. Matka Boží totiž jako první opravdový svatostánek nosila ve svém těle živého Krista.
Jistě jste si mnozí všimli lebky pod křížem. Ta nepřipomíná jenom název hory, na které byl Kristus popraven – Golgota, tj. v překladu Lebka. Tradičně byla Kalvárie chápaná jako místo, kde byl starý Adam pohřben. Apokryfní spis, který byl literárním podkladem pro klasickou ikonu ukřižování, popisuje: „Když Kristus zemřel, pukly skály a kapka Krve spadla až na lebku starého Adama, aby mu opět dala život.“ Evě jsou v této situaci vložena do úst slova: „Konečně jsem opravdu Éva (tj. matka živých). Doposud jsem totiž rodila své děti jen pro smrt, nyní budou mít podíl na životu věčném.“
Hovoříme-li o kříži, vzpomeňme na sen praotce Jakoba, tzv. Jakobův žebřík. Podle vypravování Geneze musel Jakob uprchnout z domova před svým vlastním bratrem (Gen 28). Jednou měl sen: viděl, jak z nebe na zem sestupují andělé a od samého Boha slyší přislíbení zvláštní ochrany. Kříž je obrazem Jákobova žebře, po němž můžeme vystoupit vzhůru do nebeské slávy. Skrze Eucharistii máme neustálý přístup k obnovenému ráji. Skrze přijímání Kristova Těla a Krve máme možnost vystoupat až do Nebeského Jeruzaléma. Slavením proměnění chleba a vína na oltáři v Tělo a Krev Syna Božího je věřícím otevřen pohled na tajemství Nebeského Jeruzaléma. Země se pojí s nebem a skrze přijímání svátostí se otvírá život vezdejší životu věčnému.
V knize Zjevení sv. Jana autor vidí Nebeský Jeruzalém, zástupy vykoupených, uprostřed nich je trůn a na něm obětovaný Beránek. Beránek, v jehož Krvi si svatí doběla vyprali své šaty. Slavení Eucharistie nás už nyní přivádí do Boží přítomnosti, před Tvář Hospodinovu.
„Má duše žízní po Bohu, po živém Bohu: kdy už smím přijít a spatřit Boží tvář?“ (Žalm 42)
Co mají tedy společného horní obraz Nebeského Jeruzaléma a Krista ukřižovaného. Ve vizi Nebeského Jeruzaléma nebylo světla, ani slunce, které by svítilo ve dne: „To město nepotřebuje ani slunce ani měsíc, aby mělo světlo: září nad ním sláva Boží a jeho světlem je Beránek.“ (Zjevení Janovo) Beránek byl jediným zdrojem a dárcem světla. Něco podobného se popisuje Evangeliu sv. Matouše:„ V poledne nastala tma po celé zemi až do tří hodin.“ Aby i zde na Golgotě, byl Kristus jediným zdrojem Světla a Života, podobně jako je tomu v Nebeském Jeruzalémě.
Závěrem mi dovolte ještě několik slov k návrhu vašeho liturgického vybavení, oltáři a ambonu, které s mozaikou tvoří jeden výtvarný celek.
Oltář čtvercového půdorysu je obrazem Krista a jeho spásy, která se rozlévá do všech čtyřech světových stran. Po bocích jsou znázorněny dvě ryby a pět chlebů na připomínku zázračného nasycení tisíců. Když budete odcházet z kostela hlavním vchodem, můžete si povšimnout, že kříž z oltáře jakoby vyrůstá. Zpřítomnění Kristovy oběti na kříži je tajemstvím Eucharistie, které slavíme zde na oltáři. Každé utrpení v Kristu je určeno k tomu, aby v Něm bylo také jednou oslaveno.
Ambon jako odvalený kámen u Božího hrobu, kde poprvé zazněla radostná zpráva (evangelium)
Ambon se svým zaobleným tvarem má odkazovat na odvalený kámen, na němž usedl anděl a odkud poprvé v historii zazněla radostná zpráva o vzkříšeném – Evangelium.Proto každý kněz či diákon, když vystoupí na ambon, aby přečetl evangelium, se stává poslem – andělem, radostné zprávy. V horní části ambonu je z tohoto důvodu umístěna malovaná destička s obrazem anděla, který ukazuje svoji levou rukou směrem k oltáři – k prázdnému hrobu. ,,Proč hledáte živého mezi mrtvými, není tu, byl vzkříšen“
Mozaika sv. Kříže na fasádě fary ve Znojmě (2019)
Pro znojemskou farnost sv. Mikuláše jsme realizovali dvě mozaiky přímo na budově barokní fary. Pod mozaikou sv. Kříže je krásný výhled na Dyji a chrám sv. Mikuláše.
Pohled na mozaiku a chrám sv. Mikuláše
Interiér kaple sv. Anny v Nové vsi u N.M.n.M. (2018)
kaple sv. Anny v Nové vsi u Nového Města
Ikonografie výzdoby kaple sv. Anny
Když Církev staví nový kostel nebo kapli, je to výjimečná událost. Kostely a kaple nemají však význam pouze zastřešit místo, kde se bude jednou slavit liturgie. Každá nová sakrální stavba je manifestací víry místní církevní obce a dané situace. Svatý Jan Zlatoústý, velký světec sjednocené Církve a obhájce obrazu v životě Církve, napsal: ,,Pojď, zavedu tě do chrámu a z jeho stěn pochopíš také moji víru.“ Tato slova napsal v období, kdy umění mělo své jisté místo také v liturgickém životě Církve. Podobně také v novostavbě kaple sv. Anny byla snaha včlenit uměleckou výzdobu tak, aby vyjadřovala to podstatné.
Nad hlavním vstupem do kaple je umístěna mozaika Vzkříšeného Krista. Ten v bílém rouchu ukazuje na své rány. Osazení Krista nad hlavními dveřmi není náhodné, vychází z Písma, kde v Janově Evangeliu Pán hovoří o podobenství o ovcích a jejich ohradě.
Řekl jim tedy Ježíš znovu: „Amen, amen, pravím vám, já jsem dveře pro ovce.(Jan 10,7)
Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mne, bude zachráněn, bude vcházet i vycházet a nalezne pastvu. (Jan 10,9)
Předmětem práce byl kompletní návrh interiéru (lavic, osvětlení, vitráží, zpovědnic, kamenných prvků, návrh a realiazce mozaikové výzdoby)
Oslavené rány
Kristus na této mozaice ukazuje na své rány. Vstup do Kristových oslavených ran, do jeho smrti a vzkříšení, je pozvánkou do života Církve skrze svátostný život.
Svatý apoštol Pavel píše v listě Římanům: ,,My všichni, kteří jsme byli křtem ponořeni v Krista Ježíše, byli jsme tím křtem ponořeni do jeho smrti. Tím křestním ponořením do jeho smrti byli jsme spolu s ním pohřbeni. A jako Kristus byl vzkříšen z mrtvých Otcovou slávou, tak i my teď musíme žít novým životem.“
K otevřenému boku stojí za zmínku se vrátit opět ke sv. Jan Zlatoústý, který tento obraz dále rozvíjí:
,,Ze svého boku Kristus vytvořil Církev, jako vytvořil z Adamova boku Evu. Proto Adam, když hovoří o prvním člověku, říká: ,,Kost z mých kostí a tělo z mého těla.“ Tím nám naznačuje bok Páně. Vždyť jako kdysi vzal Bůh z boku a vytvořil ženu, tak nám dal krev a vodu ze svého boku a vytvořil Církev. Viděli jste, jakým způsobem se Kristus zasnoubí se svoji nevěstou? Viděli jste jakým pokrmem nás všechny živí. Jako krmí žena toho, koho porodila svým mlékem, tak i Kristus neustále živí svoji Krví ty, jimž dal život.
Kristus své věrné živí svým Tělem a Krví, aby jim stále dával potravu k životu podobně, jako to dělá matka svému dítěti. Otázka přijímání svátostí je pro věřícího křesťana otázkou života a smrti.
,,Židé se mezi sebou přeli: „Jak nám ten člověk může dát k jídlu své tělo?“ Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám, nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život.“ (Jan 6, 52-53.
Výzdoba presbytáře
Srdcem kaple je presbytář. Zde se také nachází mozaika Nebeského Jeruzaléma, jak jej popisuje kniha Zjevení: ,,A potom jsem uviděl nové nebe – neboť první nebe a první země zmizely a už není moře. A uviděl jsem svaté město, nový Jeruzalém, který sestupoval z nebe, od Boha; okrášlilo se jako mladá nevěsta ozdobená pro svého ženicha.“
Procesní Kříž – Krista Velekněze, autorský návrh, realizace návrhu kovář Josef Tulis
Slavením proměnění chleba a vína během liturgického slavení na oltáři v Tělo a Krev Syna Božího je otevřen věřícím pohled na tajemství Nebeského Jeruzaléma. Země se pojí s nebem a skrze přijímání svátostí se otvírá život vezdejší životu věčnému.
,,Anděl mě přenesl v duchu na velmi vysokou horu a ukázal mi svaté město Jeruzalém, který sestupoval z nebe od Boha, a s ním Boží sláva v něm .Září jako převzácný drahokam, jako křišťálově průzračný jaspis. ….Chrám jsem v něm vůbec neviděl, to proto, že jeho chrámem je Pán, Bůh vševládnoucí a také Beránek. Město se může obejít bez záře, neboť je ozářila Boží sláva a jeho lampou je Beránek … Potom mi ten anděl ukázal řeku Života, která byla jako křišťál, která vyvěrala od Beránkova trůnu.“(Zjevení 21)
Beránek je středem celého výjevu a zpod jeho trůnu vyvěrají prameny vod, které symbolicky stékají na oltář. Je zde symbolicky naznačeno spojení liturgie církve oslavené (nebeské) a církve putující (zde na zemi).
Motiv, použitý nad oltářem, tak jednoduše odkazuje k tomu, co se na oltáři během liturgie slaví a čemu mají věřící během liturgie účast.
V nice, kde se nachází svatostánek, tvoří mozaika zlaté pozadí. Je to vyjádřením toho, že skrze přijímání Eucharistie máme podíl na věčném životě, na ,,proudech řeky Života.“ Podobně zlatou mozaikou je také ovinut oltář a ambon. V liturgii přijímáme skrze naslouchání Boží Slovo a máme účast na Kristově oběti, smrti a vzkříšení. Bůh se k nám sklání, abychom my mohli být Ním vyzdviženi.
Sochy svatých
Završení výzdoby tvoří sochy z původní kaple (sv. Anny s Pannou Marií, sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého). Na hlavní ose chrámu na svatostánku se nachází z výše zmíněných soch ta nejmenší, socha sv. Anny spolu s Pannou Marií. I přes svoji velikost je tento Mariánský motiv vhodným zakončením ikonografického výkladu k celé realizované výzdobě. Matka Boží je vyvolená, Milostiplná, v ní přebývá plnost Ducha svatého. Je živým obrazem člověka, v němž již byla dovršena jednota lidského a Božího života. Proto závěrem uveďme úryvek z Mariánského Akathistu, ranně křesťanské modlitby, kde se Církev k Matce Boží modlí těmito slovy:
,,Raduj se, žebři, po kterém k nám sám Bůh sestoupil!
Raduj se, moste, po kterém lidé ze země do nebe přechází!
Raduj se, neboť ty jsi ráj, který plodí bohatou úrodu.“
Mozaika Panny Marie na fasádě fary ve Znojmě (2018)
Kaple sv. Anny v Lesním Hlubokém (2018)
Když Mojžíš o samotě pásl ovce na hoře Choreb všiml si hořícího keře. Hořel, ale nebyl stráven. Byl v údivu nad takovým znamením a slyšel hlas Boha, Boha živých.„Já jsem Bůh tvého otce, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův.“
Na hoře Choreb, Bůh, řekl také své pravé jméno: Jahve, ,,Jsem, ten který jsem.”
Když Jahve přicházel k hořícímu keři, zakryl si Mojžíš tvář, aby nezemřel při pohledu na Jahve. O více jak tisíc let později se Boží Syn narodí člověku, milostiplné Marii, Matce Boží. Matka Boží se tak stala opravdovým hořícím keřem. Stále Pannou a přesto Matkou.Víra je plná těžko vysvětlitelných tajemství, proto tam, kde slova vysvětlení nepřichází, přichází nám na pomoc obrazy, básně, umění. Takovou básní je i starokřesťanská mariánský modlitba akatist:
Buď pozdravena, ty sama vytváříš Božího Stvořitele; buď pozdravena, ty sama dáváš život Původci života.
Matka Boží je obrazem Církve. A jestliže Matka Boží rodí Božího Syna jako Panna, pak také Církev rodí své syny a dcery panensky, aniž by zanechala ránu. Když tedy Bůh se sjednocuje s člověkem, nezanechává žádnou ránu, ale dává plnost a jednotu.
Juda se v Janově evangeliu Ježíše zeptal „Pane, jak to, že se chceš dát poznat nám, ale ne světu?“ Ježíš mu odpověděl: „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek.”
A jak k této jednotě dospět? Jak si nechat budovat ve svém srdci příbytek Boží? ,,Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den.” přináší slova Krista evangelista Jan. Skrze přijímání Těla a Krve Páně se sytíme ze stromu, který přináší životadárné plody, sytíme se z Kristova oslaveného kříže. Proto také tento mozaikový kříž v závěru kaple. Kříž jako nový strom života ze ztraceného ráje, Kristus jako nový Adam, Maria jako nová Eva.Zde znázorněný benediktinský kříž má v sobě písmena, která znamenají :
C S S M L = Crux Sancta Sit Mihi Lux (Kříž svatý ať je mým světlem), N D S M D = Non Draco Sit Mihi Dux (drak, ať mi není vůdcem).
Závěrem mi dovolte poukázat na použité materiály. Mozaika je složena z především z mozaikářského skla, mramorů, travertinů, ale také ze zlata. Zlato dnes může působit jako jistý druh zbytečného přepychu. Zde stojí za zmínku slova Jana Damašského, který píše, že zlato, je nejlepší materiál pro vyjádření Boží svatosti.
Jan Damašský říká: ,,že totiž jediná modlitba, podobně jako jediná svíce, rozžíhá celé nebe.” Kéž tato mozaika stále září vašimi modlitbami a láskou k Tomu, který dává život.
Mozaika v kapli Neposkvrněného Srdce Panny Marie v MČ Brno Ořešín (2018)
Mozaika Nebeského Jeruzaléma, světitel kaple biskup Pavel Konzbul
Dovolte mi v následujících okamžicích představit ikonografii nové výzdoby ořešínské kaple.
Hlavním motivem je zde Beránek. Snad by někoho mohlo napadnout, že je to kvůli sousedním Jehnicím, avšak nikoliv.
Je to výjev nebeského Jeruzaléma, jak jej popsal v knize zjevení svatý Jan Teolog.
,,A viděl jsem nové nebe a novou zemi, neboť první nebe a první země pominuly a moře již vůbec nebylo. A viděl jsem od Boha z nebe sestupovat svaté město, nový Jeruzalém, krásný jako nevěsta ozdobená pro svého ženicha. A slyšel jsem veliký hlas od trůnu: „Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi, …
Tomu, kdo žízní, dám napít zadarmo z pramene vody živé. …
chrám jsem v něm nespatřil: Jeho chrámem je Pán Bůh všemohoucí a Beránek.
To město nepotřebuje ani slunce ani měsíc, aby mělo světlo: září nad ním sláva Boží a jeho světlem je Beránek. Jeho brány zůstanou otevřeny, protože stále trvá den, a noci tam už nebude.A ukázal mi řeku živé vody, čiré jako křišťál, která vyvěrala u trůnu Božího a Beránkova.
Uprostřed města na náměstí, z obou stran řeky, bylo stromoví života nesoucí ovoce dvanáctkrát do roka; každý měsíc dozrává na něm ovoce a jeho listí má léčivou moc pro všechny národy.”
Obraz Beránka čerpá z tradice starého zákona. Při odchodu Izraelitů ze zajetí v Egyptě, při slavení paschy, měli zabít jednoročního Beránka a jeho krví si pomazat veřeje svých domů. Anděl smrti poslaný od Hospodina v těch domech, které veřeje, neměly pomazané, vyhubil vše prvorozené.
Podobně i dnes je nám nabízena záchrana. Skrze přijímání Těla a Krve Páně mažeme veřeje našich srdcí.
Prameny živé vody vytékající zpod beránkova trůnu, jak na mozaice můžeme vidět, stékají až na oltář. Skrze Eucharistii máme podíl na živé vodě nebeského Jeruzaléma.
Závěrem mi dovolte citovat pravoslavného teologoa Florovského:
,,Církev nám nedává návod, nýbrž klíč. Nenabízí se nám plán Božího města, ale způsob, jak do něho vstoupit. Může se stát, že někteří věřící zabloudí, protože neměli plán, ale vidět to město mohou všichni, mohou je vidět na vlastní oči, přímo, je pro ně připraveno. Ostatně, když budeme pouze studovat plán, riskujeme, že zůstaneme stranou a nikdy nic nenajdeme.”
autorský komentář pronesený po obřadech
Mozaika na průčelí kaple sv. Anny, Nová ves u N.M. (2018)
Mozaika Krista, ukazujícího na své rány
Mozaika na průčelí hřbitova v Krásensku, okres Blansko (2017)
Relikviář blahoslaveného Karla Habsburského a sarkofág biskupa Huyna klášter sester Těšitelek, Rajhrad (2016)
Ostatky biskupa Pavla Huyna
Matka Boží trůnící
Mozaika Panny Marie nad relikviářem Karla Habsburského
Červenou nití celého příběhu je Panna Marie. Milostiplná Matka, která je pravým trůnem Kristovým. Na jedné straně trůnem bolestným, na protější straně trůnem oslaveným.
Po mé pravé ruce, u sarkofágu otce biskupa Huyna vidíme tragickou scénu, převedenou do prostorového sochařského řešení. Zde zvláště je možné vidět zármutek nad zesnulým synem v rukou vlastní matky. Syn je zde znázorněn bez života, je velký pátek a obloha ze zcela zatáhla. Scéna samotná nám příliš naděje nedává. Je to setkání s tragikou smrti a hříchu.
Zvláště v raném křesťanství se dlouhou dobu snažili vyhnout zobrazení ukřižovaného Krista, Krista bez života. Takovéto výjevy pocházejí až z doby středověku, zhruba od 13.století. Pokud se Kristus na Kříži zobrazoval, pak například s otevřenýma očima a byl oblečený ve velekněžském rouchu, jak tomu bylo např. v Rabulově kodexu z 6. století. Byl to Kristus triumfující na dřevě kříže. Kříž se tak stává novým stromem života a Kristus je nový Adam.
Proto doplnění této tragické sochařské scény u sarkofágu biskupa Huyna nacházíme na protější straně u relikviáře blahoslaveného Karla Habsburského. Panna Marie je zde opět trůnem Kristovým. Na jejích nohou radostně skáče její Syn a objímá ji. Je to okamžik jakoby těsně před polibkem. Jelikož Maria je obrazem církve, je zde zachycená také mystická svatba mezi ženichem a nevěstou. Kristus, Syn Boží, jako ženich Církve. A právě v této scéně je to Pán, který těší, dává naději, že síla Ducha svatého dává překonávat i ty největší těžkosti jako jsou hřích či smrt.
To, co se stalo v životě Mariině, jsme povoláni žít také my. Nechat se naplnit Duchem svatým a být trůnem Kristovým. To, že Maria je milostiplná, plná Ducha svatého se obrazem znázorňuje jednoduše, barvami. Matka Boží má spodní plášť modrý. Modrá jako symbol lidství. Přes sebe má přehozený plášť červený, obraz Ducha svatého. Tím se chce říci, že Marie je člověkem oděným do milosti Boží.
Bratři a sestry, dnes tu na každé straně ukládáme dva muže šlechtického původu. Zvláště při této eucharistické slavnosti bych chtěl zdůraznit, že i my jsme povoláni být šlechtici. Skutečnými šlechtici toho nejvznešenějšího rodu. Ptáte se, jak je to možné?
Skrze příjímání Těla a Krve Páně se stáváme těmi nejbližšími příbuznými a dědici oslaveného Pána. Skrze eucharistii jsme povolání stát se královským kněžstvem. Kéž nám k tomu pomáhá přímluva blahoslaveného Karla Habsburského a biskupa Pavla Huyna.
Poznávat Boha skrze umění, dokument na radiu Proglas